Citáty o náboženství

„Celé lidstvo žije v otroctví. Každá víra je otroctví; každé náboženství, každý kostel, každá synagoga, každý chrám není nic jiného než vězení s otevřenými dveřmi. Dveře jsou záměrně otevřené, aby ve vás vyvolaly iluzi, že nejste ve vězení.“

—  Osho indický mystik 1931–1990

„Nejkrásnější a nejhlubší pocit jaký může člověk zažít je poznat tajemno. To je základním principem náboženství, stejně tak jako veškerého seriózního úsilí v umění a ve vědě.“

—  Albert Einstein německo-americký fyzik, autor teorie relativity 1879–1955

„Ježíš podával náboženství čisté, nerozhárané, klidné, jasné, nemlhavé.“

—  Tomáš Garrigue Masaryk první československý prezident 1850–1937

„Filozofie náboženství byla vždy orientována na smrt místo na život. Náboženství učí, že důležité je to, co přichází po životě, zatímco to, co se stane před smrtí, nemá žádný význam. Dosud náboženství uctívalo smrt, ale neprojevovalo žádnou úctu k životu. Nikde nenacházíme radostné přijímání květů a plodů života; všude nacházíme úporné lpění na mrtvých květech. Naše životy jsou nápisy na hrobech mrtvých květů.“

—  Osho indický mystik 1931–1990

„Náboženství slibují, ale nikdy zboží nedodají. Věda nikdy neslibuje, ale vždycky zboží dodá.“

—  Osho indický mystik 1931–1990

„Často slýcháme o hrubosti nastupující generace. Sám patřím mezi staříky a dalo by se očekávat, že se postavím na stranu starších, ale ve skutečnosti mě více zaráží špatné chování rodičů k dětem než dětí k rodičům. Kdo z nás by se necítil v rozpacích při rodinném obědě, kde otec nebo matka jednají se svými dospělými potomky tak nezdvořile, že kdyby se tak chovali k jakýmkoli jiným mladým lidem, bylo by to jen příčinou ukončení známosti? Dogmaticky trvají na svém ve věcech, kterým jejich děti rozumějí lépe než oni, nezdvořile je přerušují, zcela zjevně si protiřečí, zesměšňují věci, které mladí berou vážně (někdy třeba jejich náboženství), urážlivě se vyjadřují o jejich přátelích. To všechno dává snadnou odpověď na otázku „Proč jsou stále pryč? Proč mají kteroukoli jinou domácnost raději než svůj vlastní domov?“ Kdo by nedal přednost zdvořilosti před nekulturností?“

—  Clive Staples Lewis britský spisovatel irského původu 1898–1963

„Kde není náboženství, stává se dobrým mravem pokrytectví. Kde není vědění, nevědění se samo prohlásí vědou.“

—  George Bernard Shaw irský dramatik 1856–1950

„Uznáváme jen dvojí náboženství, totiž to pravé a nepravé, pravdivé a falešné. Pravým náboženstvím jmenujeme to, které mu ten, kdo je veřejně před světem vzývá, také skutečně v srdci svém tajně věří; nepravé náboženství, čili falešné jest každé, které se jen před světem ukazuje, v srdci však nevěří… Jsouť v náboženství věci, které jsou předmětem jen vnitřního srdečného tušení člověka, jsouť zase jiné, které sahají hluboce do občanského veřejného života a mají veliký vliv na praktický život.“

—  Karel Havlíček Borovský český básník, literární kritik, novinář, politický spisovatel, satirik a spisovatel 1821–1856

„Mám úctu k náboženství, ale věřím matematice. U vás to bude asi naopak.“

—  Albert Einstein německo-americký fyzik, autor teorie relativity 1879–1955

„Náboženství je moderní náhražka víry.“

—  Oscar Wilde dramatik, prozaik a básník 1854–1900

„Náboženství se střídají, pivo a víno zůstávají.“

—  Harvey Allen americká spisovatelka, herečka a umělkyně 1945

„Vždycky jsem byl toho názoru, že člověk je sám o sobě chytrý. Až teprve lidi jsou stupidní. Jen máloco to dokládá lépe nežli války, organizované náboženství, byrokracie a (střední) škola, kde většina vládne tvrdou, nemilosrdnou rukou.“

—  Marilyn Manson americký rockový hudebník a herec 1969

„Jakmile jde o peníze, jsou všichni lidé stejného náboženství.“

—  Voltaire francouzský spisovatel a filozof 1694–1778

„Komunismus je ateistické náboženství.“

—  Osho indický mystik 1931–1990

„Nacionalismus je také náboženství. Je to vejce, z něhož se líhnou války.“

—  Guy De Maupassant francouzský spisovatel 1850–1893

„Věřící člověk je k obsahům náboženství v jistém smyslu citově vázán.“

—  Sigmund Freud rakouský lékař, psychoanalytik a psycholog 1856–1939

„Nejvyšším náboženstvím je čestné chování.“

— Zákoník Manuův

„Všechno na světě se dá přežít, má -li člověk zázemí souhlasného pocitu. Lásky, přátelství, náboženství… také politické víry, myšlenku.“

—  Edvard Beneš druhý československý prezident 1884–1948

„Všeobecně vzato, jsem přesvědčen, že všechna náboženství světa mají potenciál sloužit lidstvu a vychovávat dobré lidi.“

—  Dalajláma 14. dalajláma, tibetský duchovní vůdce 1935

„Náboženství vzniklo, když se sešel podvodník s hlupákem.“

—  Voltaire francouzský spisovatel a filozof 1694–1778

„Je mnoho náboženství, ale jen jedna mravnost.“

—  John Ruskin anglický spisovatel a umělecký kritik 1819–1900

„Věda bez náboženství je chromá, náboženství bez vědy je slepé.“

—  Albert Einstein německo-americký fyzik, autor teorie relativity 1879–1955

„Čí země, toho náboženství. - Cuius regio, eius religio.“

— Neznámý autor

„Náboženství je pohlavní choroba lidstva.“

—  Henry De Montherlant francouzský spisovatel 1895–1972

„Náboženství je kolektivní neuróza, respektive funkce individuální psychiky, jež produkuje bohy, kteří mají za úkol těšit a uspokojovat dětinské touhy dospělého.“

—  Sigmund Freud rakouský lékař, psychoanalytik a psycholog 1856–1939

„Hudba je moje náboženství.“

—  Jimi Hendrix americký kytarista a zpěvák 1942–1970

„K čemu náboženství hladovému?“

—  Perské přísloví

„Každé vládnoucí náboženství se snaží postupně likvidovat všechny knihy, až na jednu, kterou tím diskredituje.“

—  Gabriel Laub český esejista a novinář 1928–1998

„Ke kolika špatnostem již dokázalo radit náboženství!“

—  Tito Lucrezio Caro římský básník a filosof -94–-55 př. n. l.

„Sex je náboženství pro nevěřící. Pokud je spojení dvou lidí obřadem, je to náboženství jako každé jiné.“

—  Walter Benjamin německý literární kritik, filozof a sociální kritik 1892–1940

„Buď silný, věř ve svobodu a Boha, měj se rád, rozuměj své sexualitě, měj smysl pro humor, masturbuj, nesuď lidi podle jejich náboženství, barvy nebo sexuálních návyků, miluj život a svou rodinu.“

—  Madonna americká zpěvačka, skladatelka a herečka 1958

„Zastánci tradičních náboženství i nových sekt požadují bezvýhradnou víru, aniž by mohli nabídnout zázraky. Pokud jde o UFO, je tomu právě naopak: "Zázraky se to jen hemží, leč nikdo v ně nechce věřit."“

—  Erich von Däniken švýcarský spisovatel a záhadolog 1935

„Já nestojím proti náboženství, nýbrž proti náboženství zvrhlému, které potřebuje politiky, aby jej hájili.“

—  Tomáš Garrigue Masaryk první československý prezident 1850–1937

„Křesťanské náboženství a hlavně matka má vychovaly mne k vlídnosti; rozum však a opět láska - ten plamen mého srdce - káže mi nevlídnost - a na tuto stranu se nakloniti musím!“

—  Karel Havlíček Borovský český básník, literární kritik, novinář, politický spisovatel, satirik a spisovatel 1821–1856

„Nenávidím Indy. Jsou to bestiální lidé s bestiálním náboženstvím.“

—  Winston Churchill premiér Spojeného království během druhé světové války 1874–1965

„Téma soucitu nijak nesouvisí s náboženstvím. Je to věc celého lidstva, sjednocující podmínka přežití lidské rasy.“

—  Dalajláma 14. dalajláma, tibetský duchovní vůdce 1935

„Člověk se může vzdát náboženství, ne svého slova.“

—  Turecké přísloví

„Písmo svaté: Posvátné knihy naší svaté víry na rozdíl od falešných a pohanských rukopisů, na nichž jsou založena všechna ostatní náboženství.“

—  Ambrose Bierce americký novinář, spisovatel novel, fabulist a satirik 1842–1914

„Náboženství je víc než popření světa a života.“

—  Albert Schweitzer francouzsko-německý lékař, bohoslovec, hudebník a filozof 1875–1965

„Papež je idol, jemuž se svazují ruce a líbají nohy.“

—  Voltaire francouzský spisovatel a filozof 1694–1778

„Všechno, co známe velkého, máme od nervózních lidí. To oni a ne jiní se stali zakladateli náboženství a vytvořili veledíla.(…) Vychutnáváme hudbu, krásné obrazy, tisícero jemných požitků, ale nevidíme kolik bezesných nocí stály ty, kteří je vymysleli, co pláče, záchvatů křečovitého smíchu, kopřivek, astmat, epilepsií a úzkosti ze smrti je předcházelo.“

—  Marcel Proust francouzský romanopisec, kritik a esejista 1871–1922

„Většina lidstva dnes postrádá synchronii Jednoty mezi Stvořením uvnitř a vně. Tato disharmonie je zárodkem nemocí, mentální lability a narušených modelů chování. Pokud lidstvo strádá díky vnitřním bojům mezi hvězdami uvnitř svých těl, což jsou „hvězdné války“, nemůže ve světě existovat mír, spravedlnost, svoboda ani radost! Nemoc je válka uvnitř. Závislost způsobuje vnitřní otroctví. Smutek znamená stagnaci ducha. Místo čistého a harmonického toku krve dochází k blokádám, které se projevují formou bolesti, otoků (včetně obezity), cyst, tumorů, kamenů, podezíravosti, nejistoty, strachu, žárlivosti, nenávisti, zloby atd. Místo toho, aby se světové problémy řešily nastolením skutečného zdraví - odstraněním vnitřního haraburdí, vytvářejí se metody, jak dokázat „žít“ se znečištěním. Upřednostňuje se „syndrom problému“, což je pro nás pohodlné. Proto věda a technika současného systému používá energii z umělých zdrojů, takže naše těla, mysl ani emoce nemohou být vyživovány čistou potravou, potřebnou k tomu, aby se systém udržoval stabilní a zdravý. Vykořisťovat a ovládat slabé tělo, mysl a emoce je totiž pro centralizovaný systém mnohem snazší. Tato kontrola vznikla v rámci monopolizace: půdy - prostřednictvím komercionalizovaného zemědělství („sklízení úrody peněz“); těla - prostřednictvím podřadné, nekvalitní stravy; mysli - prostřednictvím vzdělání, vědy, médií, politiky a zájmů založených na penězích; ducha - manipulací atmosférických podmínek, pomocí mikrovln, strachu, vnucováním politicky navržených zákonů a „náboženství“. Díky špatné kvalitě krve mysl přestala být schopná rozlišovat, co je správné a co ne. Dobro není dobré, pokud tělo musí záviset na „správném“ organizování nesprávného způsobu stravování a léčení. Podřízením se falešné víře lze ducha vtáhnout do syndikáty řízeného světa. Pod kontrolou kurupční, centralizované vlády může být „dobro“ dobré jedině, pokud lze člověka obvinit ze špatnosti. Syndikáty vnucené zákony se proto starají o to, aby zlo převládalo, a „dobrota“ státu mohla pokračovat. Odtud pochází myšlenka pěstovat nemoci podáváním léků, které umožňují „žít“ s nemocí. Proto jsou vězení semeniště zločinu - pomáhají justičnímu systému udržet se u moci. Jestliže naše „svoboda“ a „práva“ vycházejí z politicky motivovaných zákonů, umožňuje to udržovat masy v mezích omezení, která na sebe lidé dobrovolně sami uvalili. S takovou můžeme neustále bránit hranice vyvoláváním „mírových“ válek!“

—  Roy Littlesun Stařešina kmene Hopi 1934

„Náboženství prokázalo lásce velkou službu tím, že ji prohlásilo za hřích.“

—  Anatole France francouzský spisovatel 1844–1924

„Křesťanství je jediné náboženství na světě, které vystihlo, že všemohoucnost bohu nestačí, že musel být, aby byl bohem cele, nejen králem, ale i buřičem.“

—  Gilbert Keith Chesterton anglický romanopisec a křesťanský obhájce 1874–1936

„Každé náboženství měří pevnost víry ochotou dříví na hranici.“

—  Gabriel Laub český esejista a novinář 1928–1998

„Nikdo si ani od papeže nemůže vypomoci bulou o nesmrtelnosti.“

—  Tomáš Kempenský augustiniánský mnich a mystik 1380–1471

„Jestliže věříte v Boha, tak nerozumím, proč by měl být rozdíl věřit jako katolík, žid nebo muslim. Základ všech náboženství: dobro, etika, nezabíjet a starat se o své rodiče - je stejný. Myslím, že lidi by měli míň dbát o to, co je v náboženství rozděluje, ale víc o etiku.“

—  Nicholas Winton britský makléř, který zachránil 669 židovských dětí během let 1938-39 1909–2015

„Ježíš nepřinesl žádné nové náboženství, ale život.“

—  Dietrich Bonhoeffer německý lutheránský pastor, teolog, disident a antinacista 1906–1945

„Zbožnost korunuje a posvěcuje lásku. Náboženství bez lidskosti nemůže být správné; lidskost bez zbožnosti nemůže být úplná.“

—  Tomáš Garrigue Masaryk první československý prezident 1850–1937

„Náboženství a věda potřebuji víru v Boha. Kromě toho, pro náboženství Bůh stoji na začátku každé myšlenky a pro vědu na konci. Pro některé znamená základní kámen a pro druhé vrchol konstrukce jakýchkoli přírodních principu. Náboženství a věda se vzájemně nevylučuji, jak se někteří teď domnívají, ale doplňuji a jsou na sobě vzájemně závislé.“

—  Max Planck německý fyzik 1858–1947

„Prubířský kámen každé civilizace, náboženství, filozofií či člověka je jejich postoj vůči světu zvířat. Nakládání se zvířaty spadá do oblasti morálky bez povinností a sankcí. Řekni mi jak jedná se zvířaty a já ti řeknu kdo jsi.“

—  Zarathuštra perský prorok a zakladatel zoroastrismu

„Z jeho nadávek usuzuje na jeho náboženství.“

—  Arabské přísloví

„Slyšel jsem jistou dámu s obdivnou pokorou prohlásit že pocit dobrého oblečení jí dává vědomí vnitřního klidu, jaký jí náboženství nemůže poskytnout.“

—  Ralph Waldo Emerson americký filozof, esejista a básník 1803–1882

„Náboženství spočívá ve víře, že cokoli se děje - je mimořádně důležité.“

—  Cesare Pavese italský básník, prozaik, literární kritik a překladatel 1908–1950

„Není naším úkolem vyšetřovat, co je náboženství a jak v člověku vzniká; stačí nám, víme-li, že je a dodává člověku, jako neviditelná vůně květině, jeho vlastné hodnoty: odstraň vůni, a květina bude tvé oko těšit, ale nebude se ti již zdát tak něžnou; odejmi člověku cit náboženský a učiníš z něho bytost, již budeš moci ctít a snad se jí i obdivovat, ale z celého srdce s ní už nebudeš moci být spojen.“

—  Tomáš Garrigue Masaryk, kniha Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty

„Ze všech náboženství, křesťanství by mělo nejvíce nabádat k toleranci, ačkoli dosud bylo nejvíce netolerantní.“

—  Voltaire francouzský spisovatel a filozof 1694–1778

„Kdo nevidí náboženský smysl erotiky, tomu uniká její podstata. Obráceně, kdo nevidí svazek, kterým je spojeno náboženství s erotikou, tomu unikne i podstata náboženství.“

—  Georges Bataille francouzská intelektuální a literární osobnost 1897–1962

„Hluboké, často neuvážené úctě k starým zákonům, starým zvykům a starému náboženství děkujeme za všechno zlo na světě.“

—  Georg Christoph Lichtenberg německý vědec, satirik 1742–1799

„(odpověď na Čapkovu otázku: „A co jiní náboženští géniové, řekněme Buddha, Lao-Tse?“)
Hledají-li v nich někteří moderní Evropané náboženství vyšší než Ježíšovo, je to, myslím, z kulturní únavy; potřebují něco exotického, co by podráždilo umdlenou náboženskou fantasii. I na tom vidět moderní náboženskou krisi. Mám pochopení pro orientální moudrost resignace, ale moudrost lásky účinné je mnohem vyšší.“

—  Tomáš Garrigue Masaryk první československý prezident 1850–1937

„Nepotřebujeme mravnosti a náboženství abstraktně, v soustavách a v knihách, ale v životě, v hospodaření a v politice. Etika není pro psací stůl, náboženství není pro kostel.“

—  Tomáš Garrigue Masaryk první československý prezident 1850–1937

„Všechna náboženství jsou větve jednoho velkého stromu. Nezáleží na tom, kým pro tebe je, jak na Něj voláš; dokud to děláš.“

—  George Harrison britský hudebník, bývalý člen Beatles 1943–2001

„Francouzi chodí k prvnímu přijímaní, aby skoncovali s náboženstvím, skládají maturitu, aby skoncovali s vědou a potom se ožení, aby skoncovali s láskou.“

—  Sarah Bernhardt francouzská herečka 1844–1923

„Myslím, že by bylo smutné, kdybyste opravdu potřebovali náboženství k tomu, abyste byli dobří. Neboť když se nad tím zamyslíte, znamenalo by to, že buď jste získali svou morálku a své hodnoty z Bible, Koránu či jiné svaté knihy, anebo že jste dobří jenom proto, že se bojíte Boha, protože nechcete jít do pekla nebo chcete jít do nebe.“

—  Richard Dawkins anglický ethologist, evoluční biolog a autor 1941

„Věda je jediným náboženstvím lidstva.“

—  Arthur C. Clarke britský sci-fi spisovatel, vynálezce, podmořský průzkumník a televizní moderátor 1917–2008

„Jsem proti náboženství, protože nás učí jak být spokojení, aniž bychom rozuměli světu.“

—  Richard Dawkins anglický ethologist, evoluční biolog a autor 1941

„Pro mne je judaismus, stejně jako všechna ostatní náboženství, ztělesněním nejdětinštějších pověr. Židé, ke kterým mám to potěšení náležet a s kterými jsem si mentálně blízký, nemají žádné jiné kvality než ostatní lidé. Dle mé zkušenosti nejsou lepší než jakákoli jiná lidská skupina, i když od největšího zla je chrání nedostatek moci. Jinak nevidím na nich nic vyvoleného.“

—  Albert Einstein německo-americký fyzik, autor teorie relativity 1879–1955

„Co můžeme očekávat od náboženství, vyloučíme-li soucit se zvířaty?“

—  Richard Wagner německý skladatel, dirigent 1813–1883

„Jestliže v cizině odmítáte místní stravu, neberete na vědomí zvyky, bojíte se náboženství a vyhýbáte se lidem, měli byste raději zůstat doma.“

—  James A. Michener 1907–1997

„Já však původ vidím v uctívání učení- uctívám les, který mi dá dřevo pro stavbu domu, zahřeje v zimě, skrývá potravu. Uctívám zvěř protože mi dává maso, kožich aj, uctívám šelmy pro schopnosti lovu. Uctívám moře pro moře ryb atd atd atd.
Čas plyne a lidé usazení v místě, mají čas přemýšlet nad mementem jednoduchých otázek jako jsou, proč, kvůli čemu, jak atd. Svět dostává pozemské hranice a člověk hledí vzhůru, noc co noc pozoruje hvězdy, planety, každé ráno uctívá slunce, které nese život a večer nechá zemi spát. Už jen krok zbývá k vyznávání bohů.
Pohádky a příběhy které si lidé generačně předávali a mísili k nim nové, brzy opomněli na původce a hle vznikla božstva. Bůh tedy znamená vědět a propagace i znásilňování druhých svými božstvi je dle mého názoru nejvíc stupidním počinem v historii lidstva. Je to jako by se sešli jednotliví kuchaři ze všech koutů světa a hlásali, že právě jejich kuchařka (kniha) je ta jediná správná a pokud nepřijmeš tato slova, mám ve jménu spisovatele mojí knihy právo tě donutit přijmout mou knihu za vlastní i za cenu, že tvou knihu spalím a zabiju každého kdo tvou knihu četl, vlastní či zná její obsah. Některá náboženství jsou jsou k druhým tolerantní, ale pokud přečtěte vše, co se o daném náboženství píše, zjistíte že pravá příčina je v aroganci a v opovrhování náboženstvích jiných.
Co mi z toho tedy vyplývá? Náboženství je stupidní přežitek a špatného chápání významu slova Bůh, tedy vědět. Přijde mi, že na téhle planetě neví už nikdo nic a je úplně jedno, že se píše rok 2016 neboť inelekt lidstva zamrzl již dávno a není cesty ven.
Pro mě tedy Bůh je výsměchem pravému významu slova a dokud to lidstvo nepochopí nikdy se neposune vpřed a možná lépe ať vyhyne…“

—  Martin Mars

„Nemám rád žádné náboženství, žádnou církev. Jsem přesvědčen, že jestli by se měl dneska někdo někomu omluvit, měla by to být katolická církev celému světu za nezměrná utrpení a hoře, které lidstvu způsobila. Pozorně jsem si prostudoval dějiny papežství, inkvizice, řeholních řádů – nepřetržitý boj o majetek a moc.“

—  Zdeněk Troška český režisér 1953

„Dokud budou darebáci a hlupáci, budou i náboženství. Naše je nepochybně nejsměšnější, nejabsurdnější a nejkrvavější, které kdy nakazilo svět.“

—  Voltaire francouzský spisovatel a filozof 1694–1778

„… tak jako máme fast food, zkoušíme i fast religion, co nejsilnější duchovní zážitek s co nejmenším úsilím…“

—  Marek Vácha český evoluční biolog, vědecký spisovatel a římskokatolický duchovní 1966

„Mnoho věřících neví, co je náboženství, mnoho nevěřících nemá tušení, co vlastně popírají; ale nejmíň a nejpovrchnějí chápou náboženství lidé indiferentní, lhostejní. Přivést je k tomu, aby o náboženství aspoň mysleli – to by, pane, bylo veliké misionářství, a potřebnější, než jít kázat Negrům; ti věří po svém, ale věří.“

—  Tomáš Garrigue Masaryk první československý prezident 1850–1937

„V křesťanství se ani morálka, ani náboženství samotné žádným způsobem nedotýká reality.“

—  Friedrich Nietzsche německý filozof, spisovatel 1844–1900

„Bohu neslouží ke cti ani tak velký počet jako spíše vlastnosti těch, kdož mu slouží.“

—  Ellen Gould Whiteová americká autorka a zakladatelka Církve adventistů sedmého dne 1827–1915

„V tom chybují filosofové i theologové: theologie není náboženstvím, jen theorií náboženství; filosofie může nahradit theologii, ale nedovede nahradit náboženství.“

—  Tomáš Garrigue Masaryk první československý prezident 1850–1937

„Je jednoduché být náboženský, když je náboženství v módě; ale je důkazem silné víry a přesvědčení plout do nebe proti proudu, a vystoupit pro Boha, když pro Něj nevystupuje nikdo jiný.“

—  Matthew Henry teolog z Walesu 1662–1714

„Vážnost je bezbožná. Každé falešné náboženství je smrtelně vážné.“

—  Gilbert Keith Chesterton anglický romanopisec a křesťanský obhájce 1874–1936

„Řád, vytvořený sledováním autority, plodí chaos… Nejhorší je tzv. duchovní autorita. Je jedním z hlavních tvůrců "řádu", protože rozdělila svět na různé druhy náboženství a ideologií.“

—  Jiddu Krišnamurtí indický duchovní filozof 1895–1986

„V dobách, kdy náboženství bylo ještě na vrcholu své slávy, mělo slovo "bůh" dokonale přesný význam, avšak v důsledku útoků ze strany racionalistů stával se tento pojem stále mlhavější a vybledlejší, až se dnes těžko pozná, co vlastně lidé mají na mysli, když prohlašují, že věří v boha.“

—  Bertrand Russell logik a jeden z prvních analytických filozofů 1872–1970

„Primitiv si minimálně uvědomuje sám sebe a současně se maximálně vztahuje k objektu, který na něj dokonce může vyvíjet přímý magický nátlak. Celá primitivní magie a náboženství spočívají v těchto magických vztazích k objektu, jež. se neskládají z ničeho jiného, než z projekcí nevědomých obsahů na objekt.“

—  Carl Gustav Jung švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii 1875–1961

„Normu lze interpretovat dvěma způsoby: 1. V rámci měnícího se světa, 2. v rámci neměnícího se světa. Oba světy udržuje Konstanta - Zákon. Konstanta měnícího se světa je Konstanta Absolutní a Věčná. Díky tomu je Vnější svět bez počátku a konce („teď a tady“), kde v každičkém okamžiku Dva jsou Jedním. Je to nejvyšší Síla každé individuální bytosti (latinsky individus/angl. indivisible = „nerozdělitelní-dva“), Svobodná vůle, s jejíž pomocí se můžeme rozhodnout nechat se unášet Věčně trvajícím přítomným okamžikem. Uskutečněním Seberealizace („Já jsem“) se Nejvyšší Síla stává úplnou. Protože jsme byli obdařeni Svobodnou vůlí, naše Já (nejbližší Stvořiteli uvnitř nás) se může rozhodnout stát se Vědomým ve vnějším nebo vnitřním světě. Když se rozhodneme prožít zkušenost vnějšího světa, překrývajícího vnitřní, pak se Chápání konstanty musí změnit, protože změna se nemění. Uplatněním deduktivního přístupu, který pojetí konstanty může změnit v nekonstantu (v zákon, který lze změnit), se „Já“ může „externalizovat“ (projevit ve vnějším světě). Řád vnějšího světa pak musí být stanoven jako neměnný. Jinými slovy, ve vnějším světě ZMĚNA představuje NORMU (zde Změna = Absolutistický vládce, VLÁDA), která musí být pojata jako kontrast k normám Neměnného, Konečného světa, což způsobuje, že jeho zákony podléhají korupci. To vysvětluje extrémní snahy uvěznit lidi ve svěrací kazajce svazující tělo, mysl a duši. Nejkrajnějším případem těchto snah je klonování člověka k obrazu iluzorního boha. Tento „bůh“ odráží zákony, které jsou třeba k tomu, aby udržely svět ve sféře iluze, kde se používají peníze k vnucování iluzorních názorů na hodnoty a existenci samotnou. Navíc, k udržení člověka v sekundárním řádu, je třeba „externalizované, navenek projevené Já“ držet v ILUZI, která je pod kontrolou konstanty - vlády (prosazující vnucený zákon), poskytující lidem „jistotu“. Hlavní náplní dnešní demokracie proto je, učinit normou zákony a řád umožňující KORUPCI. Milióny lidí už akceptovaly jako svou vládu zkorumpované politiky (které si sami zvolili). To jenom dokazuje, nakolik člověk ztratil spojení se středem ve svém NITRU. „Nový světový řád“ dokáže pokračovat v systematickém vytváření a udržování této normy jedině díky našemu STRACHU, že nebudeme součástí jeho zkorumpovanosti. Stručně řečeno: Pokud se korupce nestane normou, „nový světový řád“ nemá šanci přežít. Je opravdu umělý, jak ukazuje následující posloupnost jeho vývoje: 1. Umělé zákony, 2. Umělé potraviny, 3. Umělý systém léčení, 4. Umělé orgány, 5. Umělí lidé, 6. Umělý vesmír, 7. Umělý bůh. Zaměřování se na umělého boha začalo s příchodem náboženství, které nahradilo Jediný zákon Stvořitele zákony vyžadujícími instituci nebo vládu schopnou prosadit sekundární zákony. Tak vznikl „nový světový řád“ vytvářející „mírové války“ a veškeré druhy TERORISMU. A tak dochází k DOBROVOLNÉMU odhalování lží a všech druhů korupce, aby byl člověk nucen přijmout korupci jako normu. Zákony se hromadí, aby lidstvo uvěznily v dobrovolně vytvořené svěrací kazajce. „Co je tohle za zákon?“, „Svolejme demonstraci!“, „Napište svému poslanci“, „Podepište tuto petici“ - to všechno je jen ŠAŠKÁRNA! Staly se z nás ovce. Vidíme řezníka přímo před sebou, ale přesto jdeme pořád stejným směrem. Vidíme, že loď se potápí, ale držíme se na ní, dokud nás vzdušný proud nesmete dolů. Cožpak jsme úplně ztratili odvahu hledat spásu v Nekonečném Oceánu, jehož Mikrokosmem jsme? Dokážeme ještě vůbec MYSLET?“

—  Roy Littlesun Stařešina kmene Hopi 1934

„Pokud jde o dnešní náboženství, jedná se o zatracenou lež ... Celé náboženství je pitomost.“

—  Thomas Alva Edison americký vynálezce a podnikatel 1847–1931

„PŘED SVATBOU mluvte o účtech, výchovných stylech, úvěrech, dluzích, náboženství, o tom, jak jednat s rodinou, jaká přesvědčení budou vštěpována vašim dětem, o traumatech z dětství, o sexuálních očekáváních, o očekáváních partnera, o finančních očekáváních, o rodinné zdravotní historii, o historii duševního zdraví, o věcech, které chcete před smrtí zažít, o vysněném domovu, o kariérách a vzdělání, o politických názorech a o čemkoliv jiném, co vás napadne. SAMA LÁSKA TOTIŽ NESTAČÍ!“

— Neznámý autor

„Člověk bez náboženství je pravý věčný žid, nesmrtelný ve svém nepokoji.“

—  Charles Spurgeon britský kazatel, autor a pastor 1834–1892

„V Anglii mají na šedesát náboženství a jednu jedinou omáčku.“

—  Francesco Caraciolli

„Náboženství je nejhorší propagandistická strategie v politice. Dovolává se dogmant a trestů a nelze s ním diskutovat. Je to forma manipulace - je jedno jestli islám na východě nebo katolicismus zde, ale systém, který spoléhá na strach, je špatný.“

—  Michał Zygmunt 1977

„Věda je jako diferenciální rovnice, náboženství jako omezující podmínka.“

—  Alan Turing britský matematik, logik, cryptanalyst a počítačový vědec 1912–1954

„Náboženství ve své pokoře vrací člověku jeho jedinou důstojnost, totiž odvahu žít z milosti.“

—  George Santayana 20. století španělsko-americký filozof zabývající se pragmatismem 1863–1952

„Náboženství – jmenovitě myslím na náboženství monotheistická – dodává člověku vírou v Boha a v nesmrtelnost ve všech okolnostech života útěchy, ve všech protivenstvích naděje a posiluje jeho lásku k lidstvu; proto je nábožný člověk za všech okolností života veselý, jeho víra, jeho přesvědčení a jeho jistota poutá ho nejenom k nebi, nýbrž zároveň k zemi, k životu.“

—  Tomáš Garrigue Masaryk, kniha Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty

„Politika slouží k náboženství. Politika, zbavená náboženství je smrtelnou léčkou, protože vraždí duši.“

—  Mahátma Gándhí indický politik 1869–1948

„Zákon/zákon rovná se Bůh/bůh. Kterého Boha/boha následujeme, poznáme podle toho, který Zákon/zákon používáme k tomu, abychom byli vyživováni a ochraňováni. Bůh svůj Zákon vytváří sám a jen On může vyžadovat jeho dodržování. Protože Bůh je ve všem a ve všech, jeho zákon prosazuje sám sebe. Jestliže žijeme Jeho Zákon, žijeme řádný život. Naproti tomu zákony vytvořené lidmi musí být lidem vnucovány; k tomu, aby fungovaly, je třeba používat uměle vytvářené síly. To vyžaduje deduktivní přístup. Úkolem organizovaného náboženství a vzdělání je zajišťovat akceptování těchto lidmi vytvořených zákonů. Představa závazků a povinností, viny, nejistoty, hanby a strachu se stává nástrojem přesvědčujícím k dodržování těchto zákonů. Korunuje je závislost, která způsobuje, že člověk tupě poslouchá „zákon“, aniž by se nad ním zamyslel. Dnes vládne bůh závislostí - prostřednictvím peněz, drog, „léků“, „sociálních jistot“, nekvalitní, podřadné stravy apod. Zákony tohoto boha jsou zprvu prosazovány policií a armádou, ale později, až se poslušnost vůči těmto „zákonům“ vtiskne lidem do mozku, už se nikdo nebude obtěžovat zkoumáním rozdílu mezi Bohem a bohem.“

—  Roy Littlesun Stařešina kmene Hopi 1934

„Mnozí z vás jsou muslimové či příslušníci jiných náboženství, pocházíte z různých zemí a z různých situací. Nesmíme mít strach z odlišnosti. Bratrství nám odhaluje, že tyto rozdíly jsou bohatstvím a darem pro všechny! Považujme se za bratry! Řím by mělo být město, kde se do tváře vrátí úsměv a kde člověk opět nalezne svou lidskou důstojnost. Mnozí lidé, kteří mají ve svém povolení k pobytu napsáno „mezinárodní ochrana“, jsou však častokrát zde i na jiných místech nuceni žít v obtížných a nedůstojných situacích, bez možnosti zahájit důstojný život a snít o nové budoucnosti!“

—  Papež František 266. papež římskokatolické církve 1936

„Náboženství nás nutí věřit, že lidé jsou nerovni proto, že tomu chtěl bůh, když vymanil lidi z přírodního stavu hned po jejich stvoření.“

—  Jean Jacques Rousseau ženevský filozof 1712–1778

„Náboženství, jak se dnes praktikuje, obchoduje s tresty a odměnami. Jinými slovy, plodí strach a chtivost – dvě věci, které jsou pro duchovnost nejzhoubnější.“

—  Anthony de Mello indický spisovatel 1931–1987

„Pro mne je tolerance čistě světskou záležitostí… Jsem připraven zaměstnat každého, ale každého, kdo pěstuje rolnictví nebo obchod, nebo usadit ve městě toho, kdo má příslušnou odbornost a přinese výhody či píli do mých zemí… Mou zásadou je úplná svoboda vyznání; potom bude jen jedno jediné náboženství, jež záleží v tom, aby všichni byli vychováváni ku prospěchu státního celku… Je-li opatřena služba státu, zákon přírody a společnosti, dostává-li se Nejvyšší bytosti úcty a modliteb, není důvodu, abyste se Vy, dočasní vládcové, míchali do jiných věcí. To je moje smýšlení; Vaše veličenstvo je zná; bojím se, že je nezměním nikdy.“

—  Josef II. císař 1741–1790

„Zvláštní, že lidé tak rádi bojují za své náboženství, a tak neradi podle něho žijí.“

—  Georg Christoph Lichtenberg německý vědec, satirik 1742–1799

„Náboženství jsou lidská hledání Boha; proto jich existuje mnoho. Evangelium je boží hledání člověka; proto existuje jediné.“

—  Eli Stanley Jones misionář a teolog 1884–1973

„…jsem přesvědčen, že nejhlubším a nejpevnějším základem morálky – stejně jako všech náboženství – je vděčnost.“

—  Jan Sokol český politik, filozof, novinář a pedagog 1936