Pokud přijdete na náměstí do Havlíčkova Brodu, nemůžete si nevšimnout kostry stojící ve výklenku staré radnice. Váže se k ní tato pověst:
Mezi tehdy ještě Německým Brodem a Jihlavou vládlo od dávných dob napětí. Města mezi sebou soupeřila a Jihlavští se rozhodli Německému Brodu pomstít jednou provždy.
Dlouho přemýšleli, jak Brod zničit, ale jeho vysoké hradby a pevné brány byly nepřekonatelné a Jihlavané neměli velké vojsko k jejich dobytí. Když už to vypadalo, že celý plán padne, dostali spásný nápad.
Podplatí jednoho strážce, hlásného Hnáta a ten jim ve smluvenou dobu nechá otevřenou Dolní bránu a nebude zvonit na poplach. Jak řekli tak udělali.
Brzkého rána, slunce ještě ani pořádně nevyšlo, se z hlubokých hvozdů jižně od Brodu vynořili jihlavští vojáci. Skryti v mlze se plížili k Dolní bráně. Strážný Hnát spatřil blížící se postavy v mlze a místo aby zburcoval stráže a vojsko, tak začal potichu otevírat bránu.
Naštěstí brodské ženy jako obvykle v tu dobu vyrazily za hradby k řece Sázavě prát prádlo. Prošly boční brankou a spatřily otevřenou Dolní bránu a blížící se Jihlavské. S křikem se rozběhly zpět k městu, přemohly Hnáta a bránu rychle zavřely. Hluk zburcoval městskou hlídku a ta z hradeb snadno odrazila o mnoho početnější Jihlavany.
Hnát byl za zradu odsouzen k smrti, shozen do hradního příkopu a ukamenován. Jeho tělo nebylo pohřbeno, ale na čas ponecháno v mraveništi, až z něj zbyly jen bílé kosti. Kostra pak byla umístěna na průčelí staré radnice, kde stojí dodnes, pro výstrahu všem případným zrádcům. V jedné ruce má kosu s nápisem „Qua hora nescis“ a v druhé zvon, na který každou hodinu zvoní jako trest za to, že tak nečinil při příchodu Jihlavského vojska.
Poznámka 1: Tato má pokračování zde: O Hnátově kameni
Poznámka 2: Některé verze pověsti uvádějí, že Hnát byl do hradebního příkopu sražen ženami ihned poté, co byla brána uzavřena. Tam se utopil a jeho tělo bylo následně vyzvednuto.