Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Strany střídají podle nálady. Kdo jsou největší převlíkači kabátů?

Zprávy z EU

  7:00
PRAHA - Někteří měnili stranu za stranu, jiní volili cestu nezávislých kandidátů na kandidátkách politických stran. Ať tak či onak, do sněmovny letos kandiduje řada politiků, kteří by o tématu "převlíkači kabátů" měli co vyprávět. Podívejte se na výběr těch, kteří za svou kariéru stihli své jméno spojit už s několika politickými stranami.

Řada politiků už během své kariéry vystřídala řadu politických 'kabátů'. foto: Shutterstock

Jiří Zlatuška (ANO)

Profesor Jiří Zlatuška

  • Přestože nikdy nebyl členem žádné strany, má s politikou už letité zkušenosti. Poprvé se do ní pokusil vstoupit v roce 1996, kdy kandidoval ve sněmovních volbách za Svobodné demokraty (SD-LSNS). Avšak neuspěl. Do parlamentu se dostal až o šest let později, když vyhrál senátní volby, v nichž kandidoval v Brně jako nezávislý za Liberální reformní stranu (LiRA). Mandát ale o dalších šest let později, v roce 2008, neobhájil. Mezitím před evropskými volbami v roce 2004 podpořil Stranu zelených a v roce v roce 2006 se dostal do brněnského zastupitelstva za uskupení Brno 2006 - Tým Jiřího Zlatušky. V letošních volbách spojil Zlatuška své jméno se stranou ANO Andreje Babiše. Proč?

    "U stávajících velkých stran je propojení s kmotry faktickou oligarchií, byť lze tvrdit, že se ekonomická moc ve státě takto uplatňuje nepřímo. V zájmu pana Babiše konstituovat politickou sílu, která nebude odvozena od jeho osobní libovůle, nýbrž od programu, který dávají dohromady respektované osobnosti, které si s ním ve volbách půjdou pro politický mandát, vidím naopak příslib tuto oligarchii rozrušit," vysvětlil Zlatuška už dříve v médiích.

Jana Bobošíková (Hlavu vzhůru)

Jana Bobošíková

  • První a zatím také poslední mandát v politice se Bobošíkové podařilo získat hned zkraje její politické kariéry. V roce 2004 ji voliči zvolili do Evropského parlamentu za hnutí Nezávislí. Pozici se jí ale o pět let později obhájit nepodařilo, to už kandidovala jako předsedkyně strany Politika 21, která po čase zanikla, když se definitivně spojila se Stranou zdravého rozumu pod názvem Suverenita. A nejnověji spojila své jméno s volebním blokem Hlavu vzhůru, v němž vede kandidátku ve Středočeském kraji.

    Přestože se Bobošíková rétoricky přikláněla k pravicově orientovaným stranám, v roce 2008 se nechala zlákat ke kandidatuře na prezidentku jako kandidátka komunistů. Neuspěla. Pro odpůrce velké obdivovatelky exprezidenta Václava Klause je to ale dosud rázný argument pro tvrzení, že kvůli funkci Bobošíková neváhá narychlo "převléknout kabát".

Karel Schwarzenberg (TOP 09)

Karel Schwarzenberg

  • I hlavní tvář strany TOP 09 si prošla několika stranami, než skončila v pozici šéfa topky. Už v polovině 90. let se stal členem Občanské demokratické aliance (ODA). S vrcholnou politikou jako takovou ale začal až v roce 2002, když kandidoval jako nestraník za US-DEU do Senátu. Vyšlo mu to ale až napodruhé, v roce 2004 si ho senátorem zvolili voliči na Praze 6. Členství v ODA Schwarzenbergovi skončilo v roce 2007, kdy strana zanikla. Ve stejném roce se ale dostal do Topolánkovy vlády, v níž zasedl coby ministr zahraničních věcí nominovaný za Stranu zelených. Ve funkci setrval až do pádu vlády v roce 2009. Tehdy se začala rodit nová strana TOP 09 a Schwarzenberg se brzy stal její hlavní tváří, což mu vydrželo dosud.

ČTĚTE TAKÉ:

Stanislav Huml (ČSSD)

Stanislav Huml

  • Ponejprv ho lidé znali jako dopravního experta, který byl často k vidění v reportážích TV Nova. V roce 2006 poprvé zkusil vstoupit do politiky a kandidoval do sněmovny za Evropské demokraty (SNK ED), avšak bez úspěchu. Ten se dostavil až v dalších sněmovních volbách, do kterých šel tentokrát jako nezávislý za Věci veřejné. Tentokrát už byl úspěšný, ale ve straně dlouho nevydržel. Po menších rozbrojích vystoupil ze strany v roce 2011 v souvislosti s kauzou uplácení poslanců VV Vítem Bártou. Brzy na to začal spolupracovat s klubem ČSSD a v minulém roce se stal jejím členem.

Olga Zubová (Hlavu vzhůru)

Olga Zubová

  • Do politických dějin se zapsala mimo jiné jako jedna z těch, kdo v roce 2009 potopili Topolánkovu vládu. Tehdy byla ve sněmovně za Demokratickou stranu zelených (DSZ), kterou spoluzaložila po svém odchodu ze Strany zelených koncem roku 2008. Úplné její politické začátky jsou ale spjaty s ČSSD, k níž se chtěla vrátit v roce 2009, kdy se očekávaly předčasné sněmovní volby, které ale nakonec neproběhly. V polovině roku 2011 se spojila se Suverenitou Jany Bobošíkové, s níž spolupracuje dosud - nyní jako kandidátka uskupení Hlavu vzhůru.

Vít Bárta, David Kádner, Jiří Štětina, Karel Pražák (Úsvit)

Vít Bárta

  • Co spojuje výše uvedenou čtveřici jmen? Ještě před pár týdny vystupovali jako politici ze strany Věci veřejné. Už několik měsíců je však zřejmé, že strana samotná nemá šanci ve volbách opětovně uspět, a tak si vedení VV i přes rozepři ve straně odhlasovalo, že se spojí s hnutím Úsvit Tomia Okamury.

Tomáš Úlehla, Miroslav Jeník, Jiří Janeček ad. (Hlavu vzhůru)

Exslanec ODS Tomáš Úlehla

  • Opustit řady ODS se před letošními volbami rozhodlo hned několik jejích členů. Směr jejich nového angažmá byl přitom stejný - nové pravicové uskupení Hlavu vzhůru. Stranu tento týden přišel osobně podpořit exprezident Václav Klaus, na jehož myšlenkách hnutí staví. Klaus už dříve avizoval, že po volbách chce začít jednat o velkém sjednocení pravicových stran.

Martin Pecina (SPOZ)

Ministr vnitra Martin Pecina

  • Současný ministr vnitra v demisi začal politickou kariéru v ODS. V ní byl však jen krátce v letech 1996-1997. V roce 2001 se na pravo-levé ose přesunul doleva a stal se členem ČSSD, v této straně vydržel s odmlkami až do letošního roku. K rozhodnutí vystoupit ze strany uvedl, že mu vadí, že ČSSD nenavrhla jako svého kandidáta v prezidentských volbách svého bývalého předsedu Miloše Zemana. Nebylo tak překvapením, že v lednu přestoupil právě k zemanovcům, kteří ho nominovala lídrem moravskoslezské kandidátky v předčasných volbách.

Liana Janáčková (Hlavu vzhůru)

Liana Janáčková

  • Politička známá zejména svým rázným postojem k řešení otázek spojených s romskou menšinou začínala v dresu ODS, do níž vstoupila brzy po jejím založení. V roce 2004 kvůli rozporu se straníky ze strany odešla a v komunálních volbách od dva roky později už kandidovala za hnutí Nezávislí. V roce 2009 přišlo její rychloangažmá ve Straně svobodných občanů, členkou strany byla jen asi půl roku. Loni pak úspěšně kandidovala opět jako Nezávislá v krajských volbách v Moravskoslezském kraji, kde jde letos do sněmovních voleb - tentokrát za uskupení Hlavu vzhůru.

Anketa

Považujete tzv. "převlíkače kabátů" v politice za méně důvěryhodné?

Ano 2752
Ne 216
Nevím 46
Autor: